Rolnická škola

Z mladší generace již málokdo ví, že v Chotěbuzi byla rolnická škola. Podnět k jejímu založení dal ředitel arciknížecích statků Matěj Kasperlik z Teschenfeldu. Jako zemský poslanec dal na zasedání slezského zemského sněmu v Opavě dne 13. března 1864 návrh k založení rolnické školy na Těšínsku. Sněm jeho návrh schválil, avšak návrh se nerealizoval. Teprve v roce 1871 dostávalo zřízení rolnické školy pro východní Slezsko (Těšínské Slezsko) určité formy tím, že byl v tomto roce přijat do výboru c. k. rakousko-slezské hospodářsko-lesnické společnosti v Opavě návrh na zřízení školy.

Jako zakladatelé školy byli v prvním statutu uvedení arcikníže Albrecht Rakouský a jeho následovníci, slezský zemský výbor a německá c. k. rak. slezská hospodářsko-lesnická společnost v Opavě. Tato společnost převzala úkol zřízení a vedení školy. Arcikníže Albrecht pronajal společnosti pro školu od 1. srpna 1872 lovecký zámeček se statkem v Chotěbuzi za roční nájemné 1.200 zlatých. Statek v Chotěbuzi měl 135 ha, ale na přání ministerstva orby bylo ponecháno pro účely školní jen 34 ha a ostatní bylo dáno do podnájmu. Vyučování bylo zahájeno dne 13. října 1872 s 12 žáky. První nábor byl proveden plakáty německo-polskými, i když vyučovacím jazykem byla jen němčina. V provolání „Slezským rolníkům!“ se uvádí vzorné zařízení školy, nedaleko velkolepý pivovar, dílna na zpracování lnu, lihovar, olejárna, americký umělý mlýn, lékárna a sýrárna, parní cihelna, parní mlýn, v okolí dvory a lesy arciknížecí komory, kam všude budou žáci chodit na exkurze a kde jim budou vždy vycházeti vstříc. Na škole jsou pro méně majetné stipendia (např. roku 1897 - 18 stipendií po 80 zl.). Škola byla dvouletá a přijímáni byli žáci 15-letí, kteří vyšli 4 třídy národní školy s dobrým prospěchem. Zdůrazňovala se praxe a učení všem pracím zemědělským. Každoročně se na konci školního roku konaly hlavní zkoušky, o nichž se vydávalo vysvědčení.

Dne 8. října 1874 byla škola pozemštěna a název změněn na zemskou rolnickou a také nájem statku přešel na zemi Slezskou. V tomtéž roce bylo při škole založeno pokusné pole, ovocná školka a meteorologická stanice. Ministerstvo orby povolilo druhý zakládací příspěvek 6.000 zl. a pravidelný roční příspěvek 4.000 zl. Přes tyto značné příspěvky museli žáci platit v internátě za 11 měsíců pobytu 165 zl. Na škole byly pořádány každoročně několikaměsíční kurzy: lihovarnické, rybníkářské, ovocnářské a včelařské. Škola byla na tehdejší dobu velmi pěkně vybavena, jak vzorným statkem, botanickou zahradou, tak i učebními pomůckami. Není proto divu, že byla vyhledávána i žáky z jiných zemí. Pokud se v některém roce přece ukázal menší počet uchazečů, povolil zemský sněm velmi ochotně a pružně další stipendia. Po celou dobu trvání školy v Chotěbuzi se v zámku něco adaptovalo a přestavovalo. Také v hospodářských budovách: byly postaveny nové stodoly, které v roce 1896 vyhořely i se sklizněmi, základní přestavba stájí a chlévů v roce 1899 a stavba nových stropů ve stájích, které se roku 1907 zřítily.

Za války se tu vyučovalo : ve školním roce 1914/15 měla 43, 1915/16 - 41, 1916/17 - 56 a 1917/18 - 57 žáků. Mimoto tu byly pořádány kurzy pro válečné invalidy, které v letech 1916-1918 absolvovalo 60 invalidů. Vyučovalo se i v dalších letech a kuratorium školy sděluje Zemské správní komisi pro Slezsko, jako nástupci zemského slezského výboru, že je ochotno až do dalšího rozhodnutí o škole dále svou funkci vykonávat a školu vést až do rozhodnutí o politické příslušnosti Slezska, resp. Těšínka (předsedou kuratoria v té době byl Jan hrabě Larisch-Mönnich).

Po rozhodnutí velvyslanecké konference v červenci 1920 o rozdělení Těšínska usneslo se kuratorium dne 22. září 1920 ze svých funkcí odstoupit. V přípisu členové uvádějí, že „tak činí s přáním, aby tento ústav, který přetrval skoro dvě pokolení k blahu slezských zemědělců, dále působil a nadále byl zachován“. Zemská správní komise pro Slezsko vzala odstoupení na vědomí, nové kuratorium již nejmenovala a usnesla se německou školu rolnickou koncem školního roku 1920/21 uzavřít.

Zemská správní komise pro Slezsko se usnesla ve schůzi konané dne 30. června 1921 na přeměnu školy v Chotěbuzi na zimní hospodářskou s českým a polským oddělením. Protože se do každého oddělení přihlásilo jen po 7 žácích, bylo rozhodnuto vyučovat v prvním ročníku společně a každá přednáška se měla opakovat také v druhém jazyku. Začalo tedy české a polské vyučování v Chotěbuzi 3. listopadu 1921. V roce 1923 nájem zámku i statku v Chotěbuzi byl zrušen a škola tak ukončila svou činnost.

Od založení školy až po její přeložení do Českého Těšína absolvovalo školu 1931 žáků, z nichž bylo asi 220 Čechů (11 %) a asi 450 Poláků (23 %). Je otázkou, zda tenkrát všichni svou národnost správně přihlásili.

Je zajímavé, že řediteli na této škole byli až na prvního, všichni Češi, zato učitelé byli až do roku 1919 mimo jednoho Čecha a jednoho Poláka jenom Němci. Zemský výbor umožňoval učitelům časté studijní cesty. Skoro každoročně cestovali a studovali podle svých oborů přední zemědělské podniky a význačná hospodářství jak ředitelé, tak i někdo z učitelů, mimo Rakousko a Uhersko bylo to Německo, Švýcarsko a Itálie.