Zámek v Chotěbuzi

Obec Chotěbuz (Kocobędz) je jednou z nejstarších feudálních vesnic v Těšínském knížectví. Uvádí se poprvé v roce 1229 jako majetek benediktinského filiálního kláštera v Orlové (mateřský klášter byl v Týnci - Tyniec u Krakova v Polsku). Orlovský klášter zde měl ve 13. stol. opevněný dvůr.

Jako poslední zbytek tohoto gotického opevnění ze 13. - 14. století se dochovala zajímavá válcová věž - hláska, stojící nedaleko dnešní zámecké budovy. Je asi 10 m vysoká, zděná z lomového kamene. Její objem se s přibývající výškou pozvolna zužuje, takže věž má tvar vysokého komolého kužele. Okenní otvory ve věži i zastřešení ve tvaru zvonu jsou mladšího data asi z počátku 19. století.

Počátkem školního roku 1922 - 1923 byla umístěna v 1. poschodí východního křídla zámecké budovy v Chotěbuzi nově zřízená jednotřídní česká státní obecná škola. V přízemí byl byt ředitele této školy. Od 1. ledna 1928 byla zřízena a umístěna v zámku v přízemí severní části východního křídla česká mateřská škola i s bytem učitelky. Obecná škola byla počátkem školního roku 1929/1930 rozšířena na dvojtřídní a od roku 1934 s dvojtřídní expoziturou ve Zpupné Lhotě.

Od 1. září 1937 byla zřízena v Chotěbuzi obvodní česká měšťanská škola a byla i s bytem ředitele umístěna ve zbývajících místnostech 1. poschodí zámecké budovy. V přízemí vpravo od hlavního vchodu do budovy byl poštovní úřad pro obec Chotěbuz včetně osady Zpupné Lhoty a Podobory a dále pro obce Stanislavice, Mistřovice a Koňákov.

První zámecká budova v Chotěbuzi byla rustikální přízemní budova, patrně již tehdy obdélníkového půdorysu s malým dvorem uprostřed. Je ji možno datovat do 2. poloviny 16. století, kdy tu sídlili první členové rodiny Ruckých z Rudz. Začátkem 19. století bylo do průčelí zámecké budovy vestavěno patro a byla upravena fasáda. Byla členěna šesti ionskými sloupy, na kterých spočíval zoubkovaný ris s attikou.

Dnešní podobu dostala stavba zámku v letech 1875 až 1879. Tehdejší rozsáhlá přestavba úplně setřela původní ráz budovy. Na průčelní straně zámecké budovy je zazděn epitaf z roku 1788, který připomíná tragickou smrt dvou dětí rodiny Trachů při loveckém neštěstí.

Stavební památkou je také vjezdní brána do zámeckého areálu z konce 18. století - barokní, na jejichž pilířích jsou ve štukatuře provedeny znaky rodiny Trachů a Beesů. Pilíře jsou ještě ozdobeny sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína z konce 18. století. Pozdějšími úpravami však brána utrpěla. V letech 1875 - 1879 byla provedena rozsáhlá přestavba, která setřela původní barokní ráz.

V roce 1947 byla jednopatrová budova někdejšího zámku obdélníkového půdorysu znovu důkladně opravena. Dostala jednoduchou fasádu bez ozdob a vysoká dvojitá okna, takže již ničím nepřipomíná původní stavbu.

V současné době jsme požádali vynětí z památkové péče. Nabídli jsme areál zámku ke koupi.